Můj příběh
┃Úder bleskem┃
Smrt partnera┃
Znovu nalezení radosti
V krátkosti o mně
„Potom, co se mi život otočil vzhůru nohama a já přežila úder bleskem, už nečekám, co mi život přichystá. Jdu mu naproti. Tak tvořím, žiji, miluji! Inspiruji skrze svou autentičností a životní energií, která mi umožňuje tančit na vlnách života, přitahovat si zázraky a žít naplno! Kdy jindy, než tady a teď.“
Miluji život
Mou vášní je inspirovat k životu ve větší autenticitě a napojení sama na sebe. Uvolnit se, být sama sebou, poznat své dary, zbavit se nefunkčních přesvědčení a tančit životem v lehkosti a radosti. Stále nacházím nové cesty, jak samu sebe a i život přijímat takový, jaký je.
Baví mě v Tobě objevovat Tvé dary duše a propojovat Tě s Tvým posláním. Probouzet moudrost svého těla, napojovat se na sebe víc a víc. Stát se tvůrcem svého života.
“Mým darem je vidět v každém jeho světlo, hlubokou podstatu, se kterou přišel na tento svět. V ženě zářivou bohyni, v muži posvátného bojovníka.”
A když se někdy ve svém životě ztrácím vzpomenu si na mé motto: Žít tento život naplno! Žít tady a teď.
Protože nikdy nevíš…
Jsem vděčná za světlo i tmu, krásu i smutek, hloubku i prázdnotu, radost i nicotu. Tyto a jiné zdárné protipóly vítám ve svém životě. Jak moc je pro mně důležité světlo, tak moc i tma. Bez tmy bych nikdy nebyla člověkem, jež nyní jsem.
Střet s hlubokou temnotou
V srpnu 2019 jsem se ponořila do hlubokého prozkoumání vlastní temnoty. Na jednom dobrodružném výletě do hor, jsme se s tehdejším partnerem ocitli v bouři. Těsně pod vrcholem přímo do nás zasáhl blesk. Vše se stalo velmi rychle. On náraz blesku nepřežil, mě se tam na vrcholcích hor stal zázrak. Žiju! Lékaři to těžko chápali. Já jsme však vděčná.
Jedním z mých motto je: Žiju díky za to!
V srpnu 2019 jsem se ponořila do hlubokého zkoumání vlastní temnoty… Období temna začalo během nehody v horách. Během výletu s přítelem do slovenských Tater jsme se dostali do silné bouře. Začalo silně pršet a bouře z dáli se přibližovala k nám. Dlouho jsme vyčkávali stejně jako ostatní horalové. Okolí hor bylo strašidelné a pokryté temným pláštěm. Vrcholy hor se z obou stran schovávaly za temnými proudy vody. Najednou
Tento prožitek mně zcela změnil. Jsem úplně jiný člověk. Zajímá-li Tě můj příběh více, brzy si o něm budeš moct přečíst několik článků na blogu.
Nehoda v bouři ve mně zasela hluboké semínko a já nechápala, kdo vlastně jsem. Řešila jsem si zranění z bouře, které mě na několik týdnů připoutalo k posteli. Také jsem léčila svou bolavou duši, která ze začátku plakala a plakala. Navíc jsem se nepoznávala, najednou jsem byla někdo jiný, než na koho jsem byla 25 let zvyklá. Už mě nebavilo to, co dřív. Měla jsem jiné chutě a vjemy. Přestala si rozumět s kamarády. Byl to obří zmatek.