Zrození Bohyně

Před několika dny mi napsala kamarádka. Našla mě prý na fotce u Tantraely a moc jí zajímalo mé doporučení na víkendový pobyt Zrození Bohyně. Nahrála jsem jí hlasovou zprávu, protože jsem měla pocit, že v té nejvíce vyjádřím, čím pro mě pobyt byl. Ona mi na to napsala, že ze mě během mého sdílení vyzařovala tak krásná emoce, že nyní nemá pochyb a pevně ví, že se chce na pobyt také přihlásit.

Proto jsem se rozhodla, že i zde bych se chtěla o víkendu Zrození Bohyně podělit. Dostatečně zachovat tajuplnost víkendu a přitom sdílet tu energii, kterou mi živé seznámení s Mickey a její vedení dalo. Od dob, co jsem víkend absolvovala, její profil doporučuji. Myslím, že je potřeba šířit osvětu a otevřenost v oblasti sexu. Sexualita není tabu. My se nemusíme bát o ní mluvit nahlas a stydět se za své sexuální touhy.  

Úžasnou Mickey, alias Tantraelu jsem objevila zhruba loni na jaře, asi týden, dva, před jedním z jejích jarních retreatů. Obdivovala jsem její odvahu a autenticitu při sdílení velice intimních témat o sexu, ženském orgasmu, menstruaci, tantrickém sexu, masturbaci a dalších odvážných tématech. Témata, která patří k našemu životu, ale často byla tabu nebo byla sdílena ne příliš vhodnou formou. 

Můj oblíbený příspěvek byl třeba: 

Tato slečna otevírala i témata jako nevěra, názor na sex & porno, pomalé milování, sebeláska, vztah k naší yoni. Sama sdílela svůj příběh a vztah k sexualitě a psala o magických yoni eggs. K sdílení svých příběhů se v jejích stories často připojily desítky žen se svými příběhy na dané téma. Bez studu, upřímně, autenticky. Ženy tak pomáhaly ženám, sdílely své trouble i své postřehy, aby si pomohly navzájem. 

Moc se mi zalíbil celý koncept této slečny. A rozhodovala jsem se, zda jet už na jarní retreat Zrození Bohyně. Měla jsem pár dní po státnicích a volný víkend. Ale chvíli jsem zaváhala a náhradní volné místo bylo pryč. Bylo mi to líto a řekla jsem si, že na další její retreat pojedu určitě! 

Hltala jsem tenkrát její příspěvky na blogu. Pamatuji si, když jsme se Slávkem vraceli z filmového festivalu v Karlových Varech a povídali si cestou domů o Tantře. Já mu četla Mickey článek o tantrickém propojení, on mi naslouchal a líbilo se mu to. Věděl, jak moc se těším na další její retreat Zrození Bohyně a moc se mu líbil koncept Yoni Egg. Těšil se z mé radosti a podporoval mě v tom. 

Na Mickey retreat jsem se opravdu dostala, ale až na podzim. Mezitím se stalo spoustů věcí… (Náš příběh z bouře)  Jsem si jistá, že Slávek mě i tak podporoval, ale už bohužel z veliké dálky. Z dálky druhého břehu života, za hranicí života a smrti… 

Byla jsem tenkrát zlomená, nešťastná, zmatená. Spousty dní jsem probrečela, proležela a strávila na vyšetřeních v nemocnicích. Po nehodě v horách jsem měla zlomenou nohu stále v sádře a chodila o berlích. I přesto jsem ani na moment nepřemýšlela, zda bych své přihlášení na Zrození Bohyně měla zrušit. Ani její řádky na blogu k retreatu o tom, že tam budeme tančit, cvičit jógu a budeme na chatě uprostřed přírody mě nezastrašilo. Vůbec jsem to nebrala jako překážku. 

Mickey měla i tenkrát program v tajnosti a nejspíš tomu bude i na další retreaty a zpětně vidím, že je to správně, ikdyž předtím mě strašně zajímalo, co tam budeme dělat. Proto ani já neprozradím nic z toho, co jsme tam dělaly. Chci jen předat svůj pocit a energii, kterou mi to dalo. 

První den se mě snad každá z holčin zeptala, co se mi stalo, že mám sádru. Ano byla jsem na tuhle otázku tak zvyklá a přeci pro mě někdy byla těžká. Ptal se na to úplně každý a já bojovala s tím, jak moc mám být s odpovědí autentická a přitom je nevylekat. Kolik moc toho říct a neříct. Částečná odpověď kolikrát vyvolávala ještě více zvědavosti… 

V rámci retreatu měla Mickey moc krásně připravené metody, které nás měly vést k rozpuštění smutků, bolestí a strachu. Dokonce i zlosti a bloků, které v nás byly tak dlouho nahromaděné. V každém jsou, kdo je nefiltruje pryč. A tam byla právě chvíle je ze sebe setřást. To vše, pro mě v tu chvíli tak netradičními metodami. Naprosté out of comfort zone…

Chvíle společných slz, sdílení, řevu i smíchu. Chvíle autenticity a propojení se. Důvěry v sebe a v další ženy. Nalezení nového pocitu, že ženy nejsou sokyně. Ženy jsou spřízněné duše. A ty když se spojí dohromady, dokáží mnohem více, než když spolu bojují nebo se snaží plout každá sama.

Kruh, který mezi námi tam vznikl, už se nikdy nerozpojil. Je tomu třičtvrtě roku, co jsme se tam v počtu 15 zvídavých žen s vedením Mickey a Bianky sešly a od té doby se vídáme pravidelně. Tyto ženy mi přirostly k srdci a jsou to nyní mé dobré kamarádky. Vím, že před nimi mohu být zcela upřímná, ikdyž je to věc, kterou si skoro stydím přiznat sama sobě. A vím, že oni jsou takové i ke mně. Děkuji, za takové dary. 

Od té doby se zajímám o rituály, kouzla přírody a sama sebe. Od té doby mě táhne energie úplňků a drahých kamenů. Od té doby pravidelně vykuřuji sama sebe, yoni egg i místo, kde žiji, šalvějí a očisťuji se tak od nežádoucích energií. Od té doby pravidelně cvičím s yoni vajíčkem a věřím v zázraky. Od té doby věřím v to, že jsem Bohyně. 

Bohyně, kterou jsem vždy byla a spala uvnitř mně. Ten víkend pod vedením Mickey se ta Bohyně probudila. Hrála oslavná píseň: Now we are free a já cítila tolik energie, když mě Mickey objímala a žehnala mi, až mi tekly slzy z očí a já je nemohla zastavit. Cítila jsem husí kůži po celém těle, cítila jsem radost a propojení ostatních žen. 

Jsem Bohyně. 

Now I am free. I am a Goddess. 

Děkuji Mickey. Ten jeden víkend v tvém kruhu se stal jednou z velice důležitých bodů loňského roku a přinesl mi spoustu do mého života. Byl to jeden víkend a čerpám z toho do teď. 

Jsem holka, co se nebojí dobrodružství a ráda se toulá světem. Většinou s batohem, v pohorkách a s úsměvem na rtech. Dosud jsem si vyzkoušela žít na různých místech naší krásné planety, jako je Florida, Nizozemsko a Taiwan. Také si ráda plním nejrůznější sny: meditovala jsem týden s mnichy v klášteře v horách, okusila si atmosféru poutní cesty Camino, podívala se na Alijašku, procestovala západní pobřeží Ameriky, učila se vařit Thajská jídla s domordci, létala paraglidem, střihla si solo trip po Asii  a další. Také ke mně velmi aktuálně patří můj nejtěžší prožitek - ztráta mého přítele za bouřky v Tatrách. O tom všem a mnohem více píšu otevřeně a srdcem. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Ukončete měsíc vědomě a splňte si své sny!
  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Facebook: